Proces získávání a zpracování jaguy začíná sklizní plodů stromu Genipa americana, známého jako huito nebo jagua. Tento strom nese tmavě zelené plody, které obsahují tekutinu bohatou na látky vytvářející tmavé pigmenty tzv.genipiny. Tento přírodní pigment reaguje s aminokyselinami v pokožce a při oxidaci vytváří výše zmíněnou tmavě modrou barvu. Genipin je stabilní a u většiny lidí nevyvolává alergickou reakci, proto je čím dál častěji používán jako dočasné tetování.

1. Sklizeň a příprava

Po sklizni jsou plody jaguy oloupány a rozmačkány. Důležité je odstranit vnější slupku a pracovat pouze s dužinou, která obsahuje enzymy zodpovědné za charakteristické modročerné zbarvení. Jakmile je plod zpracován, uvolní se čirá tekutina, která při kontaktu se vzduchem postupně tmavne a získává požadovanou barvu.

2. Filtrace a koncentrace

Po extrakci se šťáva z jaguy filtruje, aby se odstranily pevné částice, a následně se koncentruje na potřebnou hustotu. V závislosti na výrobním postupu může být šťáva dále zahuštěna nebo kombinována s jinými přírodními látkami, které napomáhají stabilizaci barvy a prodloužení její trvanlivosti na pokožce. Jagua, kterou používáme tady v Čechách, zahušťována je, a to gumou guar. Dále se pak do jaguy přidává už jen esenciální olej – levandule, geránium nebo kajeput. Složení jagua gelu je tedy opět čistě přírodní jako je tomu u čerstvě namíchané henny.

3. Aplikace na tělo

Jagua se na tělo nanáší podobně jako henna, obvykle pomocí kornoutku, štětce nebo speciálního aplikátoru. Po nanesení se nechá na těle působit 2-4 hodiny, aby se nám krásně probarvila. Můžeme ji nechat působit i přes noc, ale v tom případě je lepší ji přelepit, aby se nám nikde neobtiskla. V případě, že ale víte, že v noci může nastat možnost, že se zpotíte, jaguu je lepší smýt večer, aby se nám v noci pod náplastí nerozpila.

Jelikož je jagua silně barvící barvivo, po uvedeném čase ji smýváme vodou s mýdlem, aby se nikde neobtiskávala. Následně se však už kontaktu s vodou vyhýbáme (stejně jako u henny), případně před každým namáčením namažeme mastným krémem.

Svého plného zbarvení jagua dosahuje po 12-24 hodinách. Zpočátku je na těle sotva viditelná (někdy vůbec) a poté se postupně vybarvuje.

Jagua je fascinující přírodní barvivo, které se dnes hojně používá při dočasném „tetování“ na tělo. Narozdíl od henny, která je tradiční barvou v kulturách Středního východu a Asie, má jagua kořeny v deštných pralesech Jižní Ameriky.

Starobylé kořeny v Amazonii

Jagua byla po staletí používána jihoamerickými kmeny, zejména domorodými obyvateli Amazonie, kteří jí říkají “huito”. V tradičních komunitách sloužila jagua nejen jako ozdoba, ale i jako označení příslušnosti k určité skupině, ochranu proti duchům nebo jako součást přechodových rituálů.

V domorodých komunitách hrála jagua důležitou roli. Rituální malování pomocí této barvy bylo často spojováno s významnými životními událostmi, jako jsou přechody mezi různými životními obdobími, svatby nebo obřady spojené s přírodou. Barvivo z plodů stromu Genipa se také často nanášelo na tělo jako ochranný vzor během lovu nebo války.

Objev a šíření ve světě

S příchodem evropských kolonizátorů, kteří předávali znalosti o různých domorodých metodách barvení těla, se jagua postupně rozšířila do celého světa. Přesto trvalo poměrně dlouho, než se jagua začala používat i mimo Jižní Ameriku.

V posledních desetiletích se stala jagua oblíbenou barvou v oblasti dočasného „tetování“ po celém světě, a to především díky své tmavě modročerné barvě, která se blíží vzhledu skutečného tetování. Díky rostoucímu zájmu o alternativy k trvalým tetováním si našla místo mezi umělci a nadšenci do bodyartu po celém světě.

Spojení s přírodou

Jagua dnes představuje spojení mezi starobylými tradicemi a moderním uměním stejně tak jako henna. Umožňuje nám objevovat a vyjadřovat svou individualitu, ale zároveň nás spojuje s moudrostí přírody a jejími tisíciletými dary. Ať už ji používáme pro rituální účely nebo její estetickou stránku, jagua je vždy jedinečná dle svého nositele.